Předmět český jazyk je na 1. stupni složen z jazykové výchovy, čtení a literární výchovy, psaní a části slohové. Samotná výuka probíhá rozmanitými formami práce. Do vyučování je zařazena řada projektů, které propojují český jazyk s dalšími předměty. Do výuky je zařazováno množství různých her a soutěží, které motivují, procvičují učivo a v neposlední řadě rozvíjí komunikační dovednosti a vztahy mezi vrstevníky. Pro výuku máme k dispozici pestrou řadu výukových materiálů, pomůcek a učebnic. Při čtení je kromě čítanek využívána čtenářská dílna. Se vzrůstajícím věkem a tím i úrovní psaní a slohových dovedností žáků je práce více směřována k praktickému využití psaní, zejména k tvořivému psaní.
Nedílnou součástí výuky českého jazyka na naší škole je využití počítačové učebny s pestrou nabídkou výukových programů. Během školního roku škola organizuje návštěvy divadelních představení a dalších akcí, které zpestřují a obohacují výuku. Výuka čtení probíhá genetickou metodou.
Předmět český jazyk je od 5. ročníku rozdělen na tři základní složky – mluvnici, literaturu a sloh. Hodiny mluvnice jsou zaměřeny na pravopis a gramatiku. Výuka literatury v sobě propojuje nejenom znalost základů jejího vývoje, ale v nemalé míře také práci s uměleckými texty a porozumění těmto textům. A to vše v prostředí čtenářské dílny. Ve slohu se žáci seznamují se všemi slohovými útvary a postupy. Důraz je kladen na vlastní projev - písemný i ústní. Žáci 8. a 9. ročníku se každý rok účastní olympiády z českého jazyka. Do 9. ročníku je zahrnuta příprava na přijímací zkoušky. Při výuce českého jazyka používáme moderní učební pomůcky s využitím iPadů v rámci projektu iSchool.
Ve výuce tohoto předmětu převládají následující vyučovací metody:
vyprávění učitele - proud informací od učitele k žákům; zprostředkovává vědomosti výpravným, citově podbarveným způsobem
vysvětlování (výklad) - učitel zprostředkuje rekonstrukci nebo pochopení nějakého jevu na základě argumentů vycházejících z příslušných zákonitostí; žáci jsou vedeni k pochopení a osvojení si jádra sdělení, podstaty jevu nebo funkce předmětu
práce s obrazem - např. kresba na tabuli, tradiční nástěnný obraz, učebnicová ilustrace, obraz vytvořený počítačovou grafikou, mapa atd.; patří sem jak realistická zobrazení, tak schémata, grafy, piktogramy, symboly, pojmové mapy
projektová výuka - řešení komplexní praktické úlohy (problému, tématu); navazuje na metodu řešení problémů; řeší se při ní většinou komplexní praktická úloha, která je spojena se žákovou životní realitou; projekt se realizuje buď jako práce ve skupinách, nebo jako individuální úkol v rámci širšího projektu; může mít různý časový rozsah i rozmanitý počet účastníků (např. skupina žáků, celá třída, škola, několik škol); práce s projekty umožňuje vytvářet různé varianty, osvědčují se např. tzv. projektové dny či týdny
odrážení - je téměř doslovné opakování toho, co řekla jiná osoba; tak se učitel ujistí, zda slyšel žáka správně a současně ujistí žáka, že učitel obdržel jeho výpověď
vyjasňování - je podobné interpretaci; jde o opětovné prohlášení toho, co žák řekl; učitel tak může spojovat myšlenky žáků, formulovat nové pojmy a jejich porozumění
tázání se - učitel se pokouší pochopit myšlenky žáků o určeném tématu
rozhovor - vyžaduje od učitele dovednosti formulovat otázky, a to stručně, srozumitelně, jazykově správně, variabilně (proměnně); žák by měl odpovědět obsahově a jazykově správně; účinný dialog předpokládá u všech účastníků společně akceptované téma, vhodnou atmosféru, připravenost atd.
dramatizace - je názorné předvedení události či příběhu děje (předvedení nějakého předem daného děje nebo rekonstrukce již proběhnuvší události); specifické postavení má metoda sokratovská a heuristická
metoda práce s učebnicí, s knihou - tato metoda by měla být používána ve výuce, neboť ovládá-li žák práci s textem, zvyšuje se jeho učební aktivita
didaktické hry - hra je pro žáky silným motivačním stimulem, což umožňuje zmobilizovat jejich kognitivní potenciál, zejména při soutěživých hrách; hra má své místo ve všech vyučovacích předmětech
práce s textem - metoda založená na zpracování textových informací, jejichž využití směřuje k osvojení nových poznatků, k jejich rozšíření, prohloubení a upevnění
vrstevnické vyučování (učení vyučováním) - to znamená, že žák (žáci) přednese ve výuce spolužákům některé téma nebo prezentuje jiný úkol; učitel radí žákovi (žákům) a doporučuje, jak má svou práci připravit
problémové učení - předkládáme žákům problémovou situaci nebo otázku, kterou musí samostatně nebo ve skupině vyřešit
samostatná práce - žáci pracují individuálně na zadaném úkolu nebo se vzdělávají sami mimo vyučování; podporuje sebedisciplínu, schopnost vyhledávat informace a efektivně organizovat čas
Ve výuce tohoto předmětu převládají následující organizační formy výuky:
- hromadná, individuální, skupinová, párová
